Kolega Miroslav Knotek je na dovolené v Indii a bude posílat něco, jako zápisky z cest. Jelikož je to celkem zajímavé čtení, budu to bez úprav publikovat zde :). Hezké čtení!
-----
18.11. Darjeeling
Darjeeling je mesto, nebo spis oblast, kde zije v horach neskutecnych 600 000 lidi. Mesto je polozeno v nadmorske vysce 2200m a je pomyslnou vstupni branou do pohori Himalaje a do nedalekeho Nepalu. Je nadhera, kdyz rano vstanete a z okna se divate na treti nejvyssi horu sveta, ktera je nadherne zabarvena snehove bilym ledovcem a sluncem, ktere se prave probouzi a barvi horu lehce do zlatavecervankove. Toto vse ma, ale i sve stinne stranky. Je tu zima. A to hrozna zima! V noci chodime spat v kulichu, moire, sale a rukavicich. Proste vse co mam s sebou, davam pred spanim na sebe a presto je to malo. Mozna si rikate, proc si nepustime topeni. Duvod je jednoduchy, tady nikde zadne topeni nemaji :-). Nas pokoj rychle ziskal prezdivku: Mrazak :).Resime to nakupem zimni bundy za 200 Kc a znackove adidas flleece mikiny za 90 Kc.
Samozrejme Darjeeling je nejznamejsi vybornym cajem a rozsahlymi cajovymi plantazemi, ktere pokryvaji snad vsechny dostupne kopce nadhernymi zelenymi keriky.
Prvni den jsme stravili prochazkou mestem a navstevou mistni zoo, kde je k videni cervena panda. Nadherny opickomedvidek s cervenou srsti, ktery zije prave jen v oblasti Himalaji. Potkali jsme zde krajana Alese Langa, ktery v Kalkate nataci film o Indii. Samozrejme potkat v takovych dalkach nekoho z domova vzdycky potesi.
19.11.
Manzele Pucakovic (Olca s Radkem) a Wajdovi (Lubos s Klarou) odizdeji na 2 denni trek do hor najatym dzipem, ale protoze my uz mame se stopkinem toho cestovani dost, zustavame ve meste. Proste jsme vic na tu pohodicku, kaficka a tak :-) Rano ale pohodicka moc nebyla, naplanovali jsme si vylet na Tiger Hill - cca 2 800m vysokou horu, kde je prekrasny vychod slunce a je videt vrcholky Lhotse a Mt Everestu. Kdo me zna, vi, ze hrooooooozne nerad vstavam. Tentokrat mi ale byla v pokoji takova zima, ze jsem byl rad, ze jdeme z mrazaku nekam pryc. Ve 4:40 rano najimame taxika, pribirame turistu z Thajska a hura na Tiger Hill. Po necele hodince cesty jsme na hore, ale ja neverim svym ocim. Je tam mnoho set domorodych turistu a destiky taxiku. Skoro ani neni mozne se na vrcholek dostat, protoze vsude jsou mraky lidi.
Nastesti po vychodu slunce vsichni rychle mizi pryc a my si vychutnavame ten pohled - majestatna Kanchanchunga se svymi vice jak 8000m je primo pred nami v cele sve krase a na levo od ni je videt vrcholek Mt Everestu. Parada - kolikrat za zivot ma clovek moznost videt horu na celem svete nejvyssi.
Vracime se zpatky a po snidani v cukrarne jdem na prochazku po cajovych plantazich. Bylo to pro me asi nejhezci z pobytu v Darjeeingu, ale poslu spis nejakou fotku bo se to da tezko popisovat.
20.11.
Meli jsme v planu se projet mistni atrakci - uzkorozchodna zeleznici trat a na ni jezdi parni masinka. Trat ve mestech krizuje slinice, projizdi centrem mesta a pak se klikate vine po okolnich kopcich, ale bohuzel je beznadejne zamluvena na nekolik dni dopredu. Prohledli jsem si alespon budhisticky chram, ktery je hned u nadrazi a zajeli rozjimat k Japonske pagode miru, ktera byla postavena jako pripominka nestesti v Hirosime.
Odpoledne jsme si vyjeli taxikem asi 10km za mesto ke skalnim zahradam. Je to prekrasna zahrada tvorena soustavou vodopadu a clovek se posadi a nevi zda se drive kochat pohledem na strane s cajovymi keri nebo poslouchat zurcici vodu, ktera si razi cestu mezi skalami. V teto zahrade jsem take svedl souboj s pomerne velkym a nebezpecnym hadem. Protoze jsem bojoval, nemohl jsem fotit. Nastesti Stopkin me zvecnil a foto bude casem u me na webu :-).
Behem dne jsem si vsiml zajimave veci. Nekteri lide se tu zivi tim, ze si dole v udoli na sebe nalozi naklad, privazou si ho k hlave a jdou. To ale neni jen tak nejaky naklad, treba 2 pytle cementu, 2 plynove bomby, almaru, 5 fosen. No zkuste si to vzit na sebe a navic s tim vyjit kopec. Nechapu, vazne mazec!
21.11.
V Darjeelingu ma zitra zacit 3denni stavka a turisty nikdo nesveze a nikdo jim neda najist ani napit, je tedy cas rychle zmizet. V poledne sedame uz zase vsichni do jeepu, absolvujeme cestu do Siliguri a odtud vlakem do Kalkaty.
Dopoledne jsme ale jeste stihli vylet do mista, kde se pestuje, sklizi a vyrabi caj - Happy Valley Tea Factory. Zde posilam par postrehu o caji. Caj se sklizi asi 8 mesicu v roce. Z kere se trhaji jen vrchni listky a ty po cca tydnu opet dorustaji. Caj se sklizi rucne a je to opravdu tezka prace. Zkousel jsem to, ale ja zapasil s jednou vetvickou nekolik minut :-). Po utrhnuti se listky zbavuji asi 80% vody susenim, kteremu se napomaha rozpalenou peci. Po teto fazi dochazi jednak k dalsimu suseni, ale hlavne se caj dava do takoveho rotacniho pristroje s mrizkou, kde se oddeluje nekvalitni drt (pak je z toho caj pytlikac) a kvalitni listky a navic se zda listky svinou do sebe. Pak bud nasleduje nebo nenasleduje fermentace. Na caj se vetrakem zene cerstvy vzduch. Fermentace vytvari rozdil mezi cernym a zelenym cajem - puvodni rostlinka je vzdy stejna. Pak uz jen manualni dotridovani caje mistnimi zenami a caj je pripraveny na export. Kvalita caje take zavisi na obdobi - nejlepsi caj je z kvetna/cervna.
22.11.
Kalkata je druhe nejvetsi mesto Indie, neco pres 10mil lidi. Je to zaroven byvale hlavni mesto a je to znat. Vsude jezdi jejich typicka auta Ambassadory, ktera sice vypadaji jak z padestaych let, ale vejde se tam 6 lidi i s ridicem a batohy! Sidli tu i velike firmy jako napr. Tata Steel, Tata motor, Tata Mobile mistniho kapitalisty Taty. Na druhou stranu je tu ale i spoustu chudych, cele slamy na periferii, lidi zijici jen pod kusem plachty primo na ulici. Rozdily jsou tu proste videt.
Kalkata me ale jinak moc nezaujala, snad jedine Blue Sky Cafe, kde meli nejlespi Banana Shake v Indii :).
23.11.
Cely den jsme stravili letem na jih a prejezdem jizniho cipu Indie vlakem do mesta Kochi, kde snad bude nejaka ta koupacka na zaver, ale to zase priste...